Sen mladé rodiny o vlastním bytě se brzy stal noční můrou

Sen mladé rodiny o vlastním bytě se brzy stal noční můrou

Sen mladé rodiny o vlastním bytě se brzy stal noční můrou

Advokát Tomáš zastupuje společnosti i jednotlivce na trhu s realitami již řadu let. Za tu dobu zde zažil mnoho vypjatých situací: „Jako advokát v realitní branži jsem často povoláván k řešení různých problematických případů. Účastnil jsem se tak řady jednání, která byla doslova infarktová.“ Jak dodává, není divu: „Je logické, že jsou zde třecí plochy – na jedné straně silná, zavedená realitní kancelář, která chce pochopitelně vydělávat, a na straně druhé neznalý, vystresovaný zákazník, který často podobný obchod v řádu milionů uskutečňuje prvně v životě. A bohužel někdy i naposledy.“

rag-doll-with-symbol - kopie

V Praze dne 13.10.2021

Z Tomášovy dlouholeté praxe vyplývá, že mnozí zákazníci přicházejí o hodně. „V některých případech se dokonce dostali do finančních problémů na řadu let a finanční ztráta statisíců až milionů korun jim tak fatálně poznamenala celý život: Rozpadla se jim rodina, vraceli se bydlet k rodičům či do podnájmu, upadali do exekucí a dluhů a v lepším případě do mnohaletých soudních tahanic s nejistým koncem.“

Jako jeden z mnoha si advokát Tomáš vybavuje případ mladé rodiny Michala a Terezy, která očekávala prvního potomka a zatím bydlela v jednom pokoji u Tereziných rodičů v Praze. Tato situace pochopitelně byla pro rodiče Terezy i mladou dvojici nevyhovující. Proto se rozhodli pořídit si nové bydlení a oslovili realitní kancelář. „Vybavuji si, že mladá dvojice si kvůli nižší ceně vybrala nevelký byt v Praze. Bylo to rozumné řešení – vyhlédnutý byt byl nedaleko od Michalovy práce v logistickém centru a Tereza se stejně chystala odejít na mateřskou dovolenou,“ vzpomíná advokát.

Co se tedy stalo? „Když jsem se začal probírat případem, nejprve se mi zdálo vše v pořádku: mladí manželé složili neprodleně rezervační poplatek ve výši 200 000 Kč, s realitním makléřem se předtím byli podívat na kupovanou nemovitost a začali jednat o hypotečním úvěru, protože pochopitelně ve svém mladém věku nedokázali na byt naspořit 4 500 000 Kč.“

Pak ale začaly problémy. Banka, která měla poskytnout úvěr, odhadla kupovaný byt na méně a vyžadovala dodatečnou zástavu: „Ano, mladá dvojice se vrátila z banky s tím, že odhadce banky zjistil v připravovaném územním plánu budoucí stavbu silničního obchvatu. Jinými slovy vedle bytu, který Michal a Tereza chtěli koupit, měla v budoucnu vést frekventovaná silnice. A to asi jen 150 m daleko. A pro banku to byl problém – z jejího pohledu to totiž snižovalo hodnotu kupované nemovitosti, na kterou v důsledku toho banka odmítla dát tak vysoký úvěr.“

A čas běžel. Mladá dvojice se ale nevzdávala. Začala jednat s dalšími bankami. Jedna jim doporučila, ať úvěr dozajistí jinou nemovitostí. Michal a Tereza tedy požádali rodiče Terezy, zda by mohli ručit bytem, kde dvojice dosud bydlela, a ti po krátkém váhání svolili. Mezitím však již uběhla lhůta, kterou měla mladá dvojice od realitní kanceláře na obstarání peněz. Makléř realitní kanceláře nejprve nechtěl o problémech a pozdržení s platbou za byt slyšet. Když ho ale Michal ujistil, že hypoteční úvěr už je na cestě díky zástavě bytu rodičů, vystavil dodatek, který platbu posunul o týden.

Poté však podle advokáta Tomáše přišla poslední rána – ukázalo se totiž, že byt rodičů je v družstevním vlastnictví, a tedy s ním nelze ručit. Mladá dvojice byla zoufalá. Advokát Tomáš na to nerad vzpomíná: „Vidím je jako dnes, jak přišli zkroušení do advokátní kanceláře a neměli nic: na byt poblíž frekventované silnice jim banka nepůjčí dostatek a družstevním bytem rodičů ručit nelze. Zbývalo jediné, odstoupit od smlouvy a dohodnout se na finančním vypořádání.“

Ale i tady je čekalo jen smutné rozčarování – realitní kancelář odmítla vrátit rezervační poplatek s tím, že Michal a Tereza nesplnili podmínky, které byly ve smlouvě jasně deklarované. Neslyšela ani na Michalovy stížnosti, že do rychlé platby rezervačního poplatku byli realitkou dotlačeni. Kdyby totiž nesložili peníze rychle, realitní kancelář jim hrozila, že byt dostane ke koupi další vážný zájemce. Realitka také argumentovala tím, že poskytla vstřícně prodloužení lhůty. Nezdůraznila však, že šlo o týden, za který se dá dojednat pramálo.

Příslovečnou poslední kapkou pro advokáta Tomáše bylo, co se náhodou při jiné, neformální příležitosti dozvěděl od zástupců další realitní kanceláře: „Vlastně mi otevřeně řekli, že s nevracením rezervačních poplatků počítají. Vědí třeba, že je nemovitost problematická (budoucí stavba silnice, památkově chráněná stavba atp.), ale je přece na budoucích majitelích, aby se informovali!“

Pan Tomáš tedy nabádá k opatrnosti: „Chápu, že běžní lidé nemají zkušenosti a často nemají peníze na vlastního advokáta a spoléhají právě na realitní kancelář, že je zastoupí. Ta to taky na svých stránkách často slibuje. Ale to, že realitní kancelář svým způsobem využije jejich neznalosti k vlastnímu obohacení, to už chápat nedokážu.“

Na závěr advokát Tomáš všem doporučuje:

– Neuzavírejte smlouvu pod tlakem a v časové tísni. Vždy je na trhu více nemovitostí, které jsou pro vás vhodné. Není proto nutno uzavírat obchod, kde jste vy jako zájemce (prodávající, kupující) zásadně znevýhodněn.

– Neuzavírejte smlouvu o zprostředkování prodeje s realitní kanceláří, ve které vy jako zájemce (prodávající, kupující) na sebe přijímáte nepřiměřené závazky, ze kterých není úniku.

– Odmítněte podepsat smlouvu, kde jsou vůči vám stanoveny vysoké sankce.

– Nepřijměte riziko, kdy jako kupující přijdete o rezervační poplatek, pokud vám banka neschválí úvěr nebo z jiného důvodu, který není na vaší straně, nedojde k realizaci obchodu.

– Uzavírejte veškeré smlouvy před advokátem.

– Všechny druhy plateb skládejte jen do advokátní nebo jiné úschovy, kde jsou stanovena jasná pravidla nakládání s penězi.